Proč operovat štítnou žlázu?

Štítná žláza je životně důležitý orgán. Je tvořena dvěma laloky vejčitého tvaru spojenými tkáňovým můstkem,je umístěna v dolní části krku pod štítnou chrupavkou.

Hormony,které produkuje, se vyplavují ke všem orgánům a na buněčné umožňují produkci energie, tvorbu tepla, správné zpracování živin a dostatečné tempo nervové činnosti, svalové práce a činnosti veškerých orgánů, tj. srdečně cévního aparátu, zažívacího traktu, vylučování atd. Mají nezastupitelnou roli v období růstu a vývoje,především pro nitroděložní vývoj plodu .

Jaké jsou tedy nejčastější důvody,proč tento důležitý orgán operovat?

Můžeme je rozdělit na 1/ strukturální a 2/ funkční.

Ad 1/ Důvodem k operaci může být celkové zvětšení štítné žlázy,která pacienta ohrožuje útlakem průdušnice, jícnu nebo velkých cév, které zásobují krví mozek

Dalším důvodem je nález nádoru/nádorů/ ve žláze, které nazýváme uzly. Ty mohou být zhoubné nebo nezhoubné..Povahu může předem určit vpichová biopsie uzlu,kterou většinou provádí endokrinolog.Uzly mohou býtojedinělé nebo vícečetné.

Pokud se jedná o zhoubný nádor, provádí se vždy totální odstranění štítné žlázy. V případě nezhoubných nádorů záleží na jejich počtu, velikosti a vývoji, tj. zda se během endokrinologických kontrol v čase zvětšují nebo jinak mění. Rozsah operace opět navrhuje endokrinolog, ale respektuje konečné rozhodnutí chirurga. odstranění žlázy- tyroidektomie- může být a / úplná nebo b/ částečná, kdy se většinou odstraňuje jeden lalok.

Ad2/ Úplné odstranění štítné žlázy se také doporučuje u některých forem zvýšené funkce , tzv. tyreotoxikozy. Jedná se zejména o stavy spojené s postižením očí /Graves- Basedowova nemoc /, kdy odstranění štítné žlázy má terapeutický účinek i na oční proces.Dále to bývají případy úporných tyreotoxikoz léčených více let s nemožností dosáhnout zklidnění a vysazení léků.

Samotná snížená funkce štítnice není rozhodně indikací k operaci, řeší se podáváním hormonů.

Návrh k operaci dává většinou ošetřující endokrinolog.

Samotná operace pro pacienta většinou znamená cca pětidenní hospitalizaci a následně asi tři týdny relativního klidu , případně pracovní neschopnosti.

Specifická operační rizika jsou u štítné žlázy dvě: a/ poškození zvratného nervu s obrnou hlasivky a b/ totální odstranění příštítných tělísek, které v organismu udržují stálou hladinu vápníku.Tyto problémy jsou častěji přechodné v pooperačním období, ale v malém procentu případu mohou zůstat trvalé. Vyžadují hlasovou rehabilitaci a udržování normální krevního vápníku pomocí vápníkových tablet a podávání vitaminu D.

Obecně platí, že riziko komplikací je tím nižší, čím větší zkušenosti má operatér.

Po operaci , a to už brzy po propuštění z nemocnice, se pacient vrací do péče endokrinologa. Ten na základě operační histologie a laboratorních nálezů rozhoduje o dalším postupu. V případě zhoubného histologického nálezu navrhuje další doléčení, ve většině případů pomocí radioaktivního jodu na specializované klinice.

Po operacích štítné žlázy je vhodné dlouhodobě podávat hormon štítnice, tzv. tyroxin. V případě úplného odstranění žlázy ve vyšších dávkách, aby se nahradila funkce původního orgánu. Ale i po operaci jednoho laloku s podávání tyroxinu v menších dávkách doporučuje -jako prevence přetížení zbylého laloku a rozvoje nežádoucích buněčných změn.

Pacient zůstává dlouhodobě v péči svého endokrinologa, který sleduje klinický jeho stav , laboratorní nálezy, které ho informují o zásobení organismu hormony štítnice, a nálezy ultrazvukovými, které vypovídají o vzhledu zbylé tkáně žlázy,popřípadě dalších krčních struktur, především lymfatických uzlin.